Jím, tedy hubnu... a natrvalo
Michel Montignac je američan, který se specializuje na vydávání knih o hubnutí. A před několika lety přišel s „ novou“ teorií, jak zhubnout.
Hned v úvodu knihy se shod ným názvem titulku tohoto článku se autor jasně vymezuje proti dělené stravě, která byla velmi oblíbená. U nás ji na začátku devadesátých let zpopularizovala Lenka Kořínková. Montignac se při sestavování diety za měřil na znovuobjevený fenomén glykemického indexu potravin, jehož obliba v 70. letech minulého století ztratila na síle.
STARONOVÉ GI
Glykemickým indexem se označuje schopnost potravin zvýšit hladinu cukru v krvi, která podpoří vyloučení inzulinu, a ten hladinu cukru vrátí zpět do normálu. Pokud má daná potravina vysoký glykemický index, dojde díky uvolnění velkého množství inzulinu k výraznému poklesu hladiny cukru v krvi pod obvyklou mez, a tento pokles vyvolá velmi intenzivní pocit hladu a nucení okamžitě se najíst, navíc inzulin podporuje ukládání tuků do buněk. Jednoduše řečeno: čím více a prudčeji stoupne hladina cukru po jídle, tím víc se musí vyplavit hormonu inzulinu. A čím více je inzulinu, tím větší je tendence k ukládání tuku v organismu.
MONTIGNACŮV REŽIM
Jeho dietní plán zavrhuje počítání kalorií a alfou a omegou celého jídelníčku je nízký glykemický index. Proto doporučuje konzumaci čočky, fazolí, cizrny, loupaného hrachu, těstovin, libového masa a hlavně ryb. Na druhé straně výrazně omezuje mléčné výrobky, což příliš pozitivní není. Z tuků Montignac doporučuje olivový olej, ale překvapivě také husí a kachní sádlo, protože kyselina olejová údajně zvyšuje citlivost na inzulin a snižuje množství cukru v krvi. Nejde tedy o nic nového. Kniha pochopitelně vysvětluje problematiku nejen glykemického indexu, ale i nutnosti rozdělení stravy do menších dávek, osvětluje důvody, proč si tělo dělá stresové zásoby energie, když jíme nepravidelně atd.
DVOUFÁZOVÁ DIETA
Režim je rozdělen do dvou fází, kdy v první se zbavujete nevhodných stravovacích návyků a ve druhé se autor výrazněji zaměřuje na doporučené a naopak striktně zakázané potraviny. Zajímavé je označování prospěšných potravin, tedy těch s nízkým glykemickým indexem, jako „potraviny s pozitivním metabolickým potenciálem“, který vede ke zhubnutí a úpravě tělesné hmotnosti, a potravin s vysokým glykemickým indexem jako „potraviny z negativním nutričním potenciálem“.
VÍCE TUKU BEZ RIZIKA
Součástí knihy jsou velmi zajímavé přílohy, kde zejména v jejich první části je vysvětlován zásadní rozdíl mezi dělenou stravou a dietou Michela Montignaca. Je zde uvedena i holandská studie poukazující na zlepšení stravovacích návyků tamní populace. Aplikací této metody došlo v roce 1997 k poklesu spotřeby cukru o 25 % a brambor o 14 %. Na základě výsledků velkých klinických studií autor ukazuje na výhodnost stravy s vyšším podílem tuků, a to zejména rostlinných. Na stravě obyvatel Kréty dokazuje, že tuky mohou bez výraznějších zdravotních rizik pokrýt až 45 % celkového denního příjmu energie, kdy většina tuku je reprezentována olivovým olejem, případně tuky z mořských ryb a obecně mořských plodů.
NÍZKÉ GI, NÍZKÁ HLADINA CHOLESTEROLU
Montignacova dieta je řazena mezi diety s nízkým glykemickým indexem a autor zde odkazuje na studie prokazující, že diety s nízkým GI snižují nejen cholesterol, ale i ostatní tuky v krvi. Navíc vedou ke zvýšení hladiny „zdravého“ HDL cholesterolu, čímž se snižuje riziko například infarktu či mozkové mrtvice.
DŮLEŽITÉ BÍLKOVINY
Součástí příloh je i materiál zaměřující se na stále mírně opomíjenou tematiku dostatečného příjmu bílkovin, se zaměřením na jejich kvalitu. Najdete zde tabulku srovnávající obsah bílkovin v rostlinných a živočišných zdrojích. Text mimo jiné připomíná, že minimální příjem bílkovin je 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. Vhodnější je ale zvýšit jej na 1 gram na kilogram tělesné hmotnosti. A pokud chcete hubnout a začnete se pravidelně hýbat, zvyšte množství bílkovin ještě o trochu víc – na 1,3 až 1,5 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. Toto má dva důvody: Tím prvním je fakt, že jakékoli hubnutí vede k většímu či menšímu úbytku nejen tělesného tuku, ale i svaloviny. Ta ovšem odpovídá za tzv. bazální metabolismus (množství energie, které tělo spálí v klidu), a množství bílkovin nutných k pokrytí potřeb organismu tak musí být při hubnutí zákonitě vyšší. Druhým důvodem je to, že vyšší přísun bílkovin podporuje snižování tělesné hmotnosti, protože proteiny dobře zasycují a nesníme pak tolik ostatního jídla. V další příloze autor nezapomíná na vegetariány a problematiku dodržení dostatečného příjmu bílkovin právě u této skupiny lidí. v
Tip: Knihu Jím, tedy hubnu... a natrvalo od M . Montignaca vydalo nakladatelství Pragma v roce 2001.
TÝDENNÍ JÍDELNÍČEK „MONTIGNAC“
PONDĚLÍ
SNÍDANĚ: plátek celozrnného chleba s rostlinným tukem a plátkem 30% sýra
SVAČINA: bílý jogurt s müsli
OBĚD: tuňákový nákyp s pórkovou omáčkou, salát z 1/4 čínského zelí, 1/2 zelené papriky
SVAČINA: sladký tvaroh s nízkým obsahem tuku
VEČEŘE: plátek celozrnného chleba se šunkou a plátkem 30% sýra, 3 mrkve
ÚTERÝ
SNÍDANĚ: 2 dl celozrnných müsli zamíchaných do bílého jogurtu, 2 dl pomerančového džusu
SVAČINA: 2 dl pudinku s jedním kiwi a 1/2 banánu
OBĚD: šálek semolinových těstovin, 100 g orestovaných kuřecích prsou na olivovém oleji s rajčatovou omáčkou a olivami
SVAČINA: banán, jablko
VEČEŘE: celozrnný chléb se šunkou, ledový salát, 2 rajčata
STŘEDA
SNÍDANĚ: plátek celozrnného chleba s rostlinným tukem a plátkem šunky
SVAČINA: míchané müsli s ovocem a jogurt
OBĚD: kuřecí vývar se zeleninou a nudlemi, dušené rybí filé s bramborami, salát z papriky a ledového salátu
SVAČINA: 0,5 litru višňového zákysu
VEČEŘE: zapékaná brokolice se sýrem a šunkou, rajče
ČTVRTEK
SNÍDANĚ: 2 dl celozrnných cereálií, mléko polotučné, 100% pomerančový džus
SVAČINA: tři cereální sušenky, kousek ovoce
OBĚD: slaný koláč s tuňákem
SVAČINA: plátek celozrnného chleba s rostlinným tukem, 4 plátky hermelínu
VEČEŘE: 2 papriky a 2 mrkve nakrájené na kousky a přelité dresinkem z bílého jogurtu a bylinek
PÁTEK
SNÍDANĚ: borůvkový jogurt, sušenky BeBe dobré ráno, 2 dl 100% jablečného džusu
SVAČINA: míchané müsli, 2 mrkve
OBĚD: 120 g restovaných kuřecích prsou, 1/4 čínského zelí, 2 papriky, jogurtový dresink
SVAČINA: 2 celozrnné rohlíky s rostlinným tukem, plátkem sýra a šunky
VEČEŘE: tuňák ve vlastní šťávě, 2 rajčata, 2 plátky šunky, 2 plátky eidamu
SOBOTA
SNÍDANĚ: plátek celozrnného chleba, rostlinný tuk, plátek šunky, plátek 30% tvrdého sýra a 2 plátky hermelínu
SVAČINA: bílý jogurt, banán
OBĚD: tatarský biftek z lilků
SVAČINA: müsli tyčinka
VEČEŘE: mistička kuskusu, 1/4 ledového salátu
NEDĚLE
SNÍDANĚ: müsli zalité 2dl mléka, pomeranč, ovocný čaj
SVAČINA: bílý jogurt, 1 ks fondánu z hořké čokolády
OBĚD: kuřecí prsa + zeleninová směs (hrášek, karotka, kukuřice)
SVAČINA: zeleninový salát, celozrnný rohlík s plátkem sýra
VEČEŘE: 1/2 vaničky nízkotučného tvarohu, kornspitz, 3 plátky kuřecí šunky, ovocný čaj
ZÁKLADNÍ PRINCIPY MONTIGNACOVA JÍDELNÍČKU
1.
Vyřaďte veškeré glycidové potraviny (cukry, škroby) a potraviny s vysokým glykemickým indexem: cukr, bílá mouka, brambory (pokud je vaříte ve slupce, tak ano), vařená mrkev, kukuřice, bílá rýže, nudle, makarony, ravioly (kromě celozrnných)
2.
Dejte přednost glycidům s nízkým glykemický indexem (podporují úbytek na váze): čočka, fazole, hrách, čerstvá zelenina (saláty, brokolice, zelí, fazolové lusky, špenát, lilky, papriky, rajčata atd.), obilniny z celozrnné mouky, ovoce, místo „špatných“, tj. živočišných tuků používejte „dobré“ rostlinné tuky
3.
Nepoužívejte vůbec: máslo, rafinované oleje, palmový olej, škvařené vepřové sádlo
4.
Používejte především: olivový olej, husí a kachní sádlo (je prý velmi podobné svým složením olivovému oleji), slunečnicový olej, olej z řepky, jezte především ryby (tučné) spíš než maso (kromě drůbeže, tu konzumujte pravidelně), nepřipravujte jídla při vysokých teplotách, nesmažte