Jdi na obsah Jdi na menu
 


D jako doporučená - denní dávka

20. 1. 2009

Denně bychom měli přijmout určité množství vitaminů, vlákniny nebo minerálů. Kde se ale vzala čísla předepisující to správné množství? Všichni tu zkratku známe.

 

Objevuje se na obalech některých potravin v tabulkách živin. Jak se ale taková doporučená denní dávka počítá? A co to vlastně je? Za zkratkou DDD se skrývá vyjádření potřebného individuálního denního příjmu živin – tedy vitaminů, minerálů a dalších látek. Ten je považovaný za dostatečný na to, aby pokryl potřebu většiny zdravých lidí bez rozdílu pohlaví a věku. Stačit by měl až devadesáti osmi procentům lidí.

 

Ale pozor, každá země si doporučenou denní dávku stanovuje sama, proto se doporučení liší, i když jen minimálně. Jak to funguje? Například základem pro doporučenou denní dávku určitého vitaminu je množství, díky němuž bude v krvi stále ta správná hladina konkrétní látky. Třeba vitaminu C bychom měli přijmout denně 60 mg.

 

Doporučená denní dávka ale neznačí hodnoty doporučené pro takzvanou optimální výživu. Doporučená denní dávka odpovídá dennímu energetickému příjmu 8400 kilojoulů, to je 2000 kcal, přičemž 50–55 % energie mají pokrýt sacharidy včetně cukrů, 30–35 % mají zajistit tuky a o 10–15 % se mají postarat bílkoviny. Energetický příjem je přitom stanoven tak, aby odpovídal potřebám průměrně aktivní ženy. Kolik by to bylo v gramech? Počítáno na váhu by tato „modelová“ žena měla denně sníst 250–275 g sacharidů, 65–75 g tuků a 50–75 g bílkovin. To se ale týká opravdu „modelové“ ženy. V praxi se rozdíly samozřejmě objevují.

 

Jiná je potřeba například mladého těžce pracujícího sportujícího muže, jiné potřeby bude mít starší žena se sedavým způsobem života. Proto pokud je na etiketě u nějaké látky napsáno, že její množství v potravině splňuje 150 procent DDD, je třeba se zamyslet nad svým způsobem života a energetickým příjmem i výdejem. Teprve podle toho zjistíme, zda těch 150 procent platí i pro nás.

 

Kromě toho je rozdíl, jestli mluvíme o doporučené denní dávce, nebo o doporučeném množství snědené potraviny. Například chceme-li zjistit, kolik bychom denně měli zkonzumovat ovoce, zeleniny nebo masa, měli bychom mluvit o porcích. Zeleniny by denně mělo být přibližně 400 g. Méně už by mělo být ovoce, asi 150 g. Mléčné výrobky kromě sýra by v denní stravě měly zabírat 200–300 g. Sýr by měl v denní stravě zabrat 50–100 g. Člověk, který hubne, by měl denně sníst také 1–2 kusy pečiva a 1 menší přílohu.

 

Rybího, drůbežího nebo jiného libového masa by mělo být 100–200 g. Co se týče tuku, živočišný v jídelníčku místo nemá, ten rostlinný je zastoupen jednou polévkovou lžící. Vejce by se denně jíst nemělo, natož aby jich bylo víc, tady se totiž dávkování počítá týdně. A nesmíme zapomenout na tekutiny, těch bychom denně měli přijmout 2–3 litry, samozřejmě hlavně v podobě vody a neslazených ovocných či bylinných čajů

 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA